„Zkusila jsem spát venku,“ říká studentka Lucie Kotalová

Studentka a dobrovolnice Lucie Kotalová si zkusila, jaké je to být jeden den bez domova, a strávila s námi celou noc venku 23. listopadu 2017 v Pardubicích. Jaké byly její pocity?

Zkusila jsem spát venku, ve spacáku, pod širákem. Bylo zhruba okolo tří stupňů, žádná extra zima, a chvíli i pršelo. Měla jsem na sobě plno oblečení navíc. Usnout venku bylo těžké. Nemáte svou postel, nemáte své soukromí, bezpečí. Vlastně jen ten spacák, celou oblohu plnou hvězd, pokud vás zrovna neruší světelný smog, a ruch města. Byl to zvláštní pocit, na chvíli nemít „nic“. Zkusila jsem to a zvládla to. Vydržela jsem do rána a dokonce i usnula. Nemůžu tvrdit, že vím jak se lidé bez domova cítí, když jsem si to zkusila pouze na jednu noc, spát venku jako osoby bez přístřeší, měla jsem šanci se tomu pouze přiblížit. Věděla jsem totiž, že mám domov, přátele, rodinu a skvělé kolegyně, za kterými můžu utéct dovnitř, do tepla.