Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Free klub (NZDM Free klub) je podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách službou sociální prevence. Je poskytována bezplatně, ambulantní formou a může být poskytnuta anonymně. Skládá se z několika oblastí činností, které jsou v souladu se zákonem o sociálních službách a s prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb.

NZDM Free klub se řídí tzv. principy nízkoprahovosti. V praxi to znamená, že služba má nastavena taková pravidla, která pro klienty udržují co nejnižší práh. Těmito pravidly se řídí pracovníci a zároveň jsou k jejich dodržování na klubu vedeni i klienti. Jedná se o tyto principy:

• Princip anonymity - klient má právo zůstat v anonymitě – pracovníci potřebují znát pouze rok narození a přezdívku klienta.
• Princip bezplatnosti - klient za využívání služby nic neplatí.
• Princip bezpečí - klub je prostorem pro bezpečné sdílení problémů a bezpečné trávení volného času. Udržovat atmosféru bezpečí je zásadní úlohou pracovníků. Za tímto účelem má klub nastavena pravidla, která všichni dodržujeme.
• Princip dobrovolnosti - nikdo na klubu není nucen k něčemu, co mu je nepříjemné. Při zlepšení situace klienta je pro nás důležitá jeho motivace, kterou se snažíme posilovat.
• Princip rovnosti – na klubu jsme si všichni rovni, a to bez rozdílu. To znamená, že pro všechny platí stejná pravidla a pracovníci ke všem přistupují bez rozdílu. K dodržování tohoto principu vedeme i samotné klienty.
• Princip respektu - pracovník ke klientovi přistupuje s respektem k jeho osobnosti, k tomu, co právě prožívá a cítí. Současně také prostřednictvím pravidel vede klienty ke vzájemnému respektu.

Veškeré činnosti a aktivity služby jsou poskytovány v souladu s těmito principy. Služba poskytuje tyto činnosti:

1. Sociálně terapeutické činnosti

Zaměřujeme se na mapování a posilování silných stránek klienta. Poskytujeme bezpečný prostor podporu při řešení problémů. Pořádáme aktivity zaměřené na prevenci rizikových jevů apod.

2. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Vedeme klienty ke vzájemné spolupráci, k respektu, k nekonfliktnímu fungování ve skupině. Nabízíme doprovod, kam je třeba. Nabízíme možnost zatelefonovat si,…

3. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Poskytujeme pomoc, radu a podporu v obtížných situacích jako např. problémy doma, propadnutí ve škole, šikana, problémy ve vztazích, dluhy, úřady – dopisy, komunikace s nimi apod.

4. Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

Pořádáme výtvarné workshopy, soutěže, turnaje a jiné akce, kterými společně s klienty zaháníme nudu.

Služba je ve svých aktivitách a činnostech zaměřena zejména na sekundární prevenci. Výše uvedené činnosti jsou zaměřeny na:

• prevenci vzniku sociálně patologických jevů či na jejich minimalizaci,
• řešení obtížné životní situace společně s klientem.

Pracovníci s klienty za tímto účelem nastavují a evidují tzv. individuální plány, kde si každý klient stanoví své přání, svůj osobní cíl, na jehož naplnění poté na klubu pracuje. Důležitou roli v této spolupráci hraje pozitivní a důvěrný vztah pracovníka s klientem, na jehož budování se pracovník zaměřuje od začátku spolupráce.

Pracovní tým tvoří sociální pracovníci nebo pracovníci v sociálních službách. Důraz je kladen na profesionalitu služby – pracovníci se v průběhu roku vzdělávají (účast na konferencích, akreditované vzdělávání) a pracují pod kvalitní supervizí. Služba neustále pracuje na rozvoji metodiky a pracovních postupů.

Příběh klienta:

Příběh klienta služby:

„Jmenuju se Marek a je mi 11 let. Bydlím s mámou a se třemi sourozenci. Táta mi umřel před 2 lety. Teď bydlíme u tety, ale nevím na jak dlouho. Dost často se stěhujeme. Když nejsem ve škole, starám se o mladší ségru. Když nemusím, chodím ven klukama a občas je dost nuda. Ve škole to teď moc nejde, často nemám úkoly a dostávám poznámky. Nesnáším učitele na češtinu, protože na mě pořád řve. Když volají ze školy mámě, vždycky je na mě naštvaná. Nejradši bych do školy nechodil vůbec… Pracovníky Freečka jsem poprvé viděl ve škole, když se nám byli představovat. S kámošem jsme tam potom šli a začali tam chodit pravidelně, protože se nám tam zalíbilo – mají tam spoustu her, pinec, fotbalový hřiště a dokonce i hudební nástroje. Nejlepší jsou klávesy, takový bych si jednou přál. Taky jsou fajn pracovníci, se kterými můžu mluvit o tom, co mě štve, a neřvou na mě. Nabídli mi pomoc s úkoly. Za to je ráda hlavně máma, protože na učení se mnou nemá čas, a taky nemáme doma počítač. Tak uvidím, jestli se ty známky zase zlepší… Nejvíc se teď ale těším na fotbalovej turnaj. Jsem rád, že jsem Freečko poznal, protože už se nemusíme s klukama nudit venku.“