Terénní program při NZDM Free klub (TP při NZDM Free klub) je podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách službou sociální prevence. Je poskytována bezplatně, terénní formou a může být poskytnuta anonymně. Skládá se z několika oblastí činností, které jsou v souladu se zákonem o sociálních službách a s prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb.

TP při NZDM Free klub se řídí tzv. principy nízkoprahovosti. V praxi to znamená, že služba má nastavena taková pravidla, která pro klienty udržují co nejnižší práh. Těmito pravidly se řídí pracovníci a zároveň jsou k jejich dodržování na klubu vedeni i klienti. Jedná se o tyto principy:

• Princip anonymity - klient má právo zůstat v anonymitě – pracovníci potřebují znát pouze rok narození a přezdívku klienta.
• Princip bezplatnosti - klient za využívání služby nic neplatí.
• Princip bezpečí - pracovníci vytvářejí prostor pro bezpečné sdílení problémů a bezpečné trávení volného času. Udržovat atmosféru bezpečí je zásadní úlohou pracovníků. Za tímto účelem má služba nastavena pravidla, která všichni včetně pracovníků dodržují.
• Princip dobrovolnosti - nikdo není nucen k něčemu, co mu je nepříjemné. Při zlepšení situace klienta je pro nás důležitá jeho motivace, kterou se snažíme posilovat.
• Princip rovnosti – na klubu jsme si všichni rovni, a to bez rozdílu. To znamená, že pro všechny platí stejná pravidla a pracovníci ke všem přistupují bez rozdílu. K dodržování tohoto principu vedeme i samotné klienty.
• Princip respektu - pracovník ke klientovi přistupuje s respektem k jeho osobnosti, k tomu, co právě prožívá a cítí. Současně také prostřednictvím pravidel vede klienty ke vzájemnému respektu.

Veškeré činnosti a aktivity služby jsou poskytovány v souladu s těmito principy. Služba poskytuje tyto činnosti:

1. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Zde mají terénní pracovníci roli toho, kdo doprovází klienty v obtížných situacích spojených s dospíváním či nástupem do dospělosti. Jsou zde zahrnuty kontaktní rozhovory, kterými pracovníci budují důvěrný vztah s klienty. Patří sem preventivní činnost – ať skupinová, či individuální. Patří sem informační servis – pracovníci mají při ruce kontakty na návaznou síť, využívají tablet s připojením apod.

2. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů

Pracovníci poskytují odborné poradenství, jsou pro klienta podporou v jeho obtížné situaci. Pracovníci v případě potřeby poskytují krizovou intervenci. Další nabízenou činností je doprovod tam, kam se klient z nějakého důvodu obává jít sám nebo nemá s kým.

Služba je ve svých aktivitách a činnostech zaměřena zejména na sekundární prevenci. Výše uvedené činnosti jsou zaměřeny na:

• prevenci vzniku sociálně patologických jevů či na jejich minimalizaci,
• řešení obtížné životní situace společně s klientem.

Pracovníci s klienty za tímto účelem nastavují a evidují tzv. individuální plány, kde si každý klient stanoví své přání, svůj osobní cíl, na jehož naplnění poté na klubu pracuje. Důležitou roli v této spolupráci hraje pozitivní a důvěrný vztah pracovníka s klientem, na jehož budování se pracovník zaměřuje od začátku spolupráce.

Pracovní tým tvoří sociální pracovníci nebo pracovníci v sociálních službách. Důraz je kladen na profesionalitu služby – pracovníci se v průběhu roku vzdělávají (účast na konferencích, akreditované vzdělávání) a pracují pod kvalitní supervizí. Služba neustále pracuje na rozvoji metodiky a pracovních postupů.

Příběh klienta služby:

„Jmenuju se Klára a je mi 17 let. Chodím do školy, kde máme hodně praxe, ale zároveň chodím ve volném čase i na brigády. Bydlíme s mamkou a starším bratrem, o které se ráda starám, doma vařím i uklízím, nemám moc čas sama na sebe a tak jsem ráda, když můžu přijít za teréňákama, které znám už přes dva roky. Vždycky si s nimi můžu promluvit o čemkoliv a za to jsem ráda, protože nikdo mě jen tak nevyslechne bez toho, aby mě hned soudil. Mám hodně zdravotních problémů, jsem často v nemocnici, kde ale na žádný velký povídání s doktory není prostor. Na teréňáky se vždycky těším, občas si píšeme i na Facebooku, a já mám konečně pocit, že mi někdo naslouchá a zajímá ho, co si myslím. Občas, v noci, když nemůžu spát, píšu básně o svých pocitech a životě, které jsem nikdy nikomu neukázala, až nedávno – v teréňáky mám důvěru.“